Seriál autoflowering

Samonakvétající rostliny odvozené od Cannabis Sativa var. Ruderalis jsou v současnosti populárnější, než kdy dřív a jejich vítězné tažení konopným světem pokračuje dál. Jak probíhá a jak to vidí seedbanky?

 

Nejdříve je na místě stručně shrnout, co jsou  samonakvétací rostliny pro případ, že do tématiky nevidíte a/nebo jste nečetli minulé díly seriálu. Automatiky jsou takové rostliny, které nezávisle na délce dne začínají kvést 3 týdny po vyklíčení. Toho se dá využít pro brzkou sklizeň, nenápadné pěstování (rostliny typicky měří jen kolem půl metru), případně pěstování v podmínkách, v jakých vůbec není možné pěstovat klasické odrůdy, tedy zejména hodně na severu (Skandinávie, Kanada, Aljaška, atd). Pochází z divokých severoevropských a severoasijských odrůd zkřížených s potentními marihuanovými liniemi.

První vlna

Od doby, kdy byl na přelomu milénia uveden na trh Lowryder, se toho hodně změnilo. Prvních pár let sice vládlo ticho po pěšině, protože původní Lowryder nevypadal nijak lákavě, sklizeň byla malá, moc to nevonělo a nic moc to nedělalo. Když se ale objevil Lowryder 2, mnoho lidí si uvědomilo, že tudy skutečně vede cesta. V tu dobu se začaly objevovat první automatické linie i u dalších výrobců a zapálených amatérů (připoměňme, že Lowrydera má na svědomí Joint Doctor). Další Joint Doctorovy odrůdy ovšem trh nedobyly. Na Diesel Rydera se napsalo hodně kritiky, zejména kvůli  výnosu a síle, kříženec AK47 byl zase úspěšnější v podání Lowlife. Na poloprofesionální bázi následovaly odrůdy MDanziga (viz. rozhovor v minulém díle, odrůdy Masterlow a Bluestreak) a šlechtitele s přezdívkou S_a_H (například odrůda Sour 60). Výše zmínění Lowlife byli prvními seriózními následovníky Joint Doctora. Nechci nijak snižovat přínos uvedených poloprofesionálů, ale teprve Lowlife skutečně oživili scénu samonakvétacích rostlin. Na trh přišli někdy kolem roku 2005, tedy asi 4 roky po nástupu Joint Doctora a hned slavili úspěch. Zejména jejich kříženec Lowrydera s AK47 od Serious Seeds byl velkým úspěchem. Byla to první samonakvétací kytka, kterou skutečně mělo smysl pěstovat i tam, kde se daly pěstovat regulérní rostliny. Síla i chuť se v ten okamžik dotáhly na většinu sortimentu indik a sativ. Lowlife v současnosti nabízejí více, než 10 dalších samonakvétacích odrůd, včetně dalších kříženců svých zákaldních linií, ke kterým patří kromě již zmíněné AutoAK47 i samonakvétací verze Blueberry, či Lemon skunku. Ač je jejich genetika velice neoriginální původem, přesto se jim povedlo stvořit něco skvělého a dostat tak do sektoru samonakvétacích rostlin i velké hráče na trhu s konopnými semeny.

Druhá vlna

Přibližně před čtyřmi lety se začaly na trh dostávat samonakvétací odrůdy i od zavedených firem. V roce 2008, kdy jsem se začal tomuto tématu věnovat, jich na trhu působilo již několik, ale byly to spíše menší seedbanky ochotné k experimentům. Velcí hráči teprve přicházeli. Vyjímkou jsou odrůdy Ruderalis Indica a Ruderalis Skunk od Sensi Seeds, které byly na trhu snad již od poloviny devadesátých let, ale automatické nakvétání u nich nebylo stabilizované, takže nikdo neobjevil jejich skutečný potenciál. K těm prvním seedbankám druhé vlny patřili Buddha Seeds se svým Red Dwarfem a White Dwarfem, velký úspěch ale nezaznamenali. Také Nirvana, znamý kopírovač cizích odrůd, vydala odrůdu Short Rider, která byla pravděpodobně jen namnoženým originálním Lowryderem, takže opět nic moc. Také se objevily Roadrunner od Dinafem, Poison Dwarf od G13 Labs a mnoho dalších. Na přelomu let 2008/2009 se prostě s automatikami roztrhl pytel, nutno ale říct, že se v naprosté většině jednalo o sprosté kopírky nebo přinejmenším o nepříliš povedené projekty. V téže době se ale objevily odrůdy Taiga a Tundra od Dutch Passion, které byly prvními skutečně profesionálními automatickými hybridy. Problém dřívějších samonakvétacích odrůd byl zejména v tom, že jejich květní vzorec připomínal víc hašišové, než marihuanové rostliny, tedy že většina pryskyřice byla lokalizována na listech a paličky byly spíše zakrnělé. Toto Tundra s Taigou do jisté míry změnily nebo přinejmenším ukázaly, že to nemusí být až tak zlé. Tundra vychází z jejich velice úspěšného modelu Passion #1, zatímco Taiga nese dědictví ještě mnohem úspěšnější Power Plant. Po vstupu Dutch Passion na trh samonakvétacích rostlin, jakoby se s nimi roztrhl pytel a nyní je prodává téměř každá seedbanka. Ty bez nabídky automatických odrůd jsou již nějaký čas v menšině a nezdá se, že by tento trend oslaboval. Prakticky každý měsíc někdo vydá pár nových samonakvétacích odrůd. Velice zajímavě vypadá zejména oznámení o samonakvétací linii ze stáje Serious Seeds (viz. rozhovor níže). Pokud bude jen  alespoň podobně kvalitní, jako jejich ostatní odrůdy, už teď se mi sbíhají sliny.

Třetí vlna (?)

Třetí vlnu by mohli (s trochou štěstí pro nás i pro ně) odstartovat právě Serious Seeds a pokud se tak stane, bude to konečně vlna odrůd, které již nebude nutné srovnávat jen s ostatními samonakvétacími rostlinami. Ne, že by se dosud chutné a silné neobjevily, ale pořád nedosahovaly na vrchol. To by se nyní mohlo změnit, protože v Serious Seeds skutečně ví, co dělají (možná používám trochu moc superlativů, ale skutečně je považuji za nejkvalitnější komerční šlechtitele). Když Jah dá a Automatic White russian #1 se povede, tak jistě i další budou chtít mít plnohodnotné samonakvétací odrůdy a spustí se řetězová reakce, na jejímž konci budou desítky skvělých linií, které již nebudou ve stínu velkých bratrů, ale vydobudou si své vlastní místo na slunci.

 

Nakonec bych tedy uvedl názory tří společností, které se zabývají výrobou a prodejem semen.

Ceres Seeds vyzdvihují zejména nenáročnost samonakvétacích rostlin a s tím spojené výhody pro začínající pěstitele. Je toho na nich prostě mnohem méně co zkazit, než na velkých rostlinách. Samonakvétací rostliny jsou v Ceres Seeds považovány za největší krok kupředu ve šlechtění konopí přinejmenším za poslední dekádu.

V THSeeds toto nadšení nesdílejí. Doug, majitel společnosti, nám doslova sdělil: „Autoflowering Sucks! Looks goods, flowers on time, tastes like shit! Might as well just smoke Ruderalis hemp.“ Tedy přibližně: „Autokytky stojí za prd! Vypadaj dobře, kvetou na čas, ale chutnaj jako hovno. Stejně tak můžu kouřit technický konopí.“

Serious Seeds (kteří dosud samonakvétací rostliny v nabídce neměli) se opět řadí k těm pozitivně naladěným. Hrdě nám oznámili, že akorát dokončili práci na své první takovéto odrůdě a začnou ji prodávat příštím rokem. Budu teď citovat Thomase, marketingového manažera Serious Seeds: „Ti, kdo začali  s cannabis ruderalis, napsali novou kapitolu historie šlechtění marihuanového konopí. Přestože výsledky tohoto úsilí jsou celosvětově zajímavé, tento segment dosud nedosáhl maxima svého potenciálu. Pěstování, šlechtění a selekce je v tomto případě naprosto odlišná od běžné praxe. Už jen kvůli tomu, že nemůžeme vyrábět stále stejná semena, ale každá várka musí být novou generací. (...) Mnoho jiných, zejména španělských, seedbank prodávalo automatické verze našich odrůd AK 47 a White Russian, proto nyní přicházíme se svojí vlastní odrůdou Automatic White Russian #1.“ Nám tedy nezbývá, než doufat, že první samonakvétací roslinka od Serious Seeds bude stejně kvalitní jako všechny ostatní odrůdy z jejich stáje.

 

Článek byl převzat z magazínu legalizace.cz

Košík

Košík je prázdný

Zákazník

Bonus

Anketa

Kolik jste ochotni investovat do semínek za jednu sezónu?

Celkem hlasů: 148828
Slevy a novinky do e-mailu